Kdo to točil zeměkoulí? Al-Amel?

Scházeli jsme se v pondělí a já měl každé pondělí večer pocit, že společně točíme zeměkoulí. Feedback přicházel tuším ve čtvrtek a já měl každý čtvrtek odpoledne pocit, že zeměkoulí točí ti druzí. Hezky se to doplňovalo:))

Tak formuloval nejsilnější dojem ze své účasti na manažerském BGF turnaji Jan Al-Amel z TNS AISA. Trefil se do černého. BGF hra skutečně pomáhá zdokonalit se v něčem, co se označuje jako schopnost strategické analýzy. To je jedna z nejdůležitějších schopností manažera, ale také diplomata, obchodníka nebo třeba šachisty. Do jaké míry ji používáte Vy?

Čemu se říká strategická analýza?

Název strategie se používá pro kdeco, slovo analýza jak by smet. Takže pod “strategickou analýzu” by se dalo schovat skoro všechno. Přesto má ten termín dost přesně vymezený význam.

Slovo “strategie” se v něm používá stejně jako v teorii her. Tam se například mluví o tom, že v určité situaci má jeden z hráčů vyhrávající strategii. To znamená přesně popsaný postup, jak dosáhnout vítězství, ať už soupeř hraje jakkoli.

V teorii her se strategie často zaznamenává ve formě rozhodovacího stromu, který rozebírá možné případy: “Já zahraju A, když on odpoví B, já zahraju C. Kdyby ale odpověděl D, já zahraju E, atd., atd.

Už u poměrně jednoduchých situací bývají rozhodovací stromy velmi rozsáhlé a pro praktické účely nepoužitelné.

Strategická analýza nabízí postupy, jak i ve složitých situacích nacházet vodítka, která mohou zvýšit šanci na vítězství. Pomáhá, aby člověk neskončil u toho, že si řekne: “ono je to hrozně zamotané” a házel si korunou.

On si myslí, že chci, aby si myslel, že si myslím …

Jakmile se soupeřící strany snaží přechytračit jedna druhou a vysílají klamná znamení, aby soupeře přesvědčily, že zamýšlejí něco jiného, než opravdu chystají, situace se zamotá velmi rychle. Jako v té známé židovské anekdotě:

“Říkáte, že jedete do Olomouce. Já Vás znám - Vy když řeknete, že jedete do Olomouce, tak určitě jedete do Prostějova. Já ale náhodou vím, že dneska jedete do Olomouce, tak proč mi lžete?”

Manažeři, kteří si lámou hlavu nad tím, co udělá konkurence, o tom mohou vyprávět. Vícekrát jsem zažil, že se při takových úvahách ozvou lidé znalí světa, kteří vycházejí z toho, že konkurenti jsou Němci, Američané nebo Rusové. A světaznalec ví, že Němec, Američan nebo Rus myslí jinak než my. Někdy si i troufá odhadnout jak teď zrovna Němec, Američan nebo Rus myslí.

U toho strategická analýza často končí. A to není mnoho.

BGF turnaje skutečně nabízejí ve vzácné míře možnost zdokonalit se v přemýšlení o tom, proč konkurence udělala, co udělala a co zamýšlí. Samozřejmě ne vždycky soutěžící té možnosti využijí - záleží na tom, s jakými předběžnými zkušenostmi do hry vstupují.

Je to jako u řízení auta. Řidič začátečník také má dost starostí, aby auto dělalo to, co on zamýšlí. “Ještě při tom koukat do zrcátek? Dejte mi pokoj”. Ať ostatní auta dělají, co umí.

Nepřekvapilo mě, že Jana Al-Amela s jeho zkušenostmi z kvalitativního výzkumu trhu při každé příležitosti láká přemýšlet o tom, co se odehrává v hlavách těch druhých.

Neradi rozhodovací stromy? Co takhle olivovníky?

Teorie her je zajímavá disciplína, ale ty, kteří neměli ve škole rádi matematiku, určitě neokouzlí. Pro ně může být zajímavější si přečíst, co někteří odborníci považují za dosud nepřekonaný text z oblasti strategické analýzy.

Jsou to Dějiny peloponéské války, které sepsal Thukýdidés, aténský generál, který v té válce sloužil. Na závěr tohoto článku se můžete aspoň ve stručném výtahu potěšit ukázkou umění praktické strategické analýzy a v duchu se na chvilku přenést do stínu olivovníků.

Syrakusy na Sicilii byly spojencem Peloponésanů v jejich válce proti Aténám. Proto se Atéňané snažili získat jako spojence Camarinu, chalcidejské město (založené osadníky z řeckého města Chalcidea) vzdálené asi sto mil od Syrakus.

Syrakusané přesvědčovali Camarince, aby to nedělali: Atéňané všechny své spojence doma odzbrojili, vymáhají od nich poplatky, některé přímo zotročili. Totéž udělají s Camarinou, kdyby se jim podařilo Syrakusy porazit.

Atéňané na to odpověděli způsobem, který ukazuje, jak se dovedli vžít do myšlení Camarinců a analyzovat jejich zájmy. Uvedeme hlavní body jejich argumentace:

  • Je hloupost se domnívat, že náš zájem o Vás nemá co dělat s našimi vlastními zájmy - jistě si uvědomujete, že dokud jste silní a nezávislí na Syrakusách, nebude pro Syrakusy tak lehké poslat pomoc Peloponésanům do války proti nám.
  • Syrakusané vám říkají, že je nelogické, abychom na jedné straně zbavovali samostatnosti chalcidejská města u nás v Helladě a na straně druhé usilovali o jejich svobodu na Sicílii. Uvažte toto: pro nás je výhodné, aby města u nás v Helladě byla neozbrojená a odváděla nám dávky, zatímco u Vás na Sicílii je pro nás výhodné, abyste byli co nejsilnější a samostatní.
  • Cílem Syrakusanů je vládnout nad vámi, a proto se snaží představovat nás jako strašáka, abyste se k nim přimkli. Svého cíle dosáhnou silou, jestli nás přinutí, abychom se stáhli ze Sicílie. A to budeme nuceni udělat, jestli proti nám bude stát na Sicilii jednotná fronta. Jakmile zmizíme ze scény, nebude už Syrakusanům nic bránit, aby vás zotročili.
  • Co se nás týče, nemůžeme na Sicílii obstát bez vaší pomoci. I kdybychom byli tak podlí, že bychom vás zbavili nezávislosti, nedokážeme v sicilských městech držet dostatečně velké posádky. Na Sicílii je to pro nás po moři příliš daleko.

Trochu tréninku a budete to umět taky.

Zpět na úvodní stránku

Comments are closed.