I Vám prospěje rada učitelů karate
Orientální učitelé bojových umění kladou důraz nejen na fyzickou připravenost svých svěřenců. Učí je také, že je třeba, aby měli “mysl jako vodu”. Mít “mysl jako vodu” je i předpokladem vysoké osobní produktivity. Jak tomu rozumět?
Mysl jako voda
Představte si klidnou hladinu rybníka nebo jezera. Spadne do ní kus skály a způsobí to pořádný rámus. Vyvalí se velké vlny, které se budou šířit po hladině, odrážet se od břehů a po nějaké době se to všechno uklidní.
Hodíte do vody malý oblázek, ozve se tiché žblunknutí a po hladině se rozběhnou drobné vlnky, které brzy zmizí.
Jednoduše řečeno, voda reaguje přiměřeně velikosti podnětu. Nestane se, že by kvůli malému kamínku týden bouřila, nebo obrovský balvan pohltila s nepatrným žblunknutím.
Jako v bojových uměních
Proč se má adept bojových umění snažit, aby měl “mysl jako vodu”? Právě proto, aby se naučil adekvátně reagovat. Jinak může zabít člověka kvůli nevinnému pohybu, nebo se naopak nechat vyřídit, protože nepostřehne skutečné nebezpečí. Určitě si dovedete představit, že není jednoduché se to naučit.
Kdo chce, aby mu věci “odsýpaly”, by se měl naučit něco podobného. O hodně času a energie nás totiž připravují nejasné a nevybarvené záležitosti, u kterých není jasné, zda se jedná o hloupost nebo naopak věc klíčového významu. Proto se vyplácí zařídit si to, abyste se na každou záležitost, která se objeví ve Vašem zorném poli, uměli v tu správnou chvíli krátce, ale velmi pozorně podívat a položit jí klíčovou otázku: “A která ty jsi?”
Cesta ke zvládání příkazů “Jdi tam, nevím kam …”, o které jsme mluvili v minulém článku, začíná právě tady. Ve třech ANIMA Instruktážích věnovaných tématu osobní produktivity naplánovaných na květen a červen se budeme zabývat tím, jak to navléci, abyste se na své záležitosti dokázali tím správným způsobem soustředěně a ostře podívat. Snad už krátké cvičení, které společně absolvujeme, Vás přesvědčí, že stačí poměrně málo, aby se člověk v tomhle směru skokově zlepšil. Další postupné zlepšování pak přichází s praxí.
Ten soustředěný pohled většinou nevyžaduje více než pár desítek vteřin, ale často Vám ušetří hodiny nebo celé dny. Je podstatnou součástí fáze, kterou v kurzu nazýváme “zpracováním záležitostí”.
Střelec Fedor ví, co potřebuje
Když zvládnete fázi zpracování záležitostí, můžete pomalu začít pomýšlet na to, že si za jméno začnete psát SF (nebo KŽSF), jak jsme o tom mluvili v minulém článku. Ale opravdu brilantní Střelec Fedor se z Vás stane, až si osvojíte i další věci. Například některé z tajů umění delegovat, kterým se věnujeme ve druhé z instruktáží, nazvané “Dělejte, co má smysl”. Ze zlatého pokladu manažerské literatury tam vybíráme pravidla, podle kterých je třeba postupovat, když člověk potřebuje delegovat úkol “Jdi a přines”, ale zároveň (si) musí upřímně přiznat “Ale bohužel nevím kam a nevím co”.
Jak Vám to pomůže v situaci Střelce Fedora, když přece úkol nezadáváte, ale naopak ho někdo zadává Vám? Odpověď je překvapivě jednoduchá. Když víte, jak by měl Váš nadřízený v následujících týdnech postupovat, možná se Vám to hned na začátku podaří vyjednat. Zdá se, že u slušných nadřízených to funguje téměř stoprocentně. A vůči těm druhým to pomáhá budovat linii obrany nebo připravit ústupovou cestu.
A když to není rozmazané?
Když jsme v minulém článku probírali důvody, proč je dobře se věnovat tématu osobní produktivity, hodně prostoru jsme věnovali skutečnosti, že práce v posledních desetiletích ztrácí své jasné hranice, nepřetržitě se mění její náplň a proto přibývá příkazů “Jdi tam, nevím kam, … ”
Aby nevznikl dojem, že rozmazané hranice popisu práce jsou hlavním důvodem, proč se tématem zabývat, uvedli jsme v druhé části minulého článku pro ilustraci několik dalších důvodů. Defilovaly pod nadpisy “Co pozorují manželky”, “Zlomit bič otrokáře” a “Iluze soběstačnosti”, vzpomínáte si?
Věnujeme proto i teď zbývající prostor několika oblastem, kterými instruktáže procházejí a vybírají z nich postupy a nástroje související s těmi dalšími důvody.
Za co to popadnout?
Proč si často praktikování metody GTD nejdříve všimnou manželky, jak jsme se o tom zmínili minule? Tomu snadno porozumíte, jestliže jste měli v životě to štěstí, že jste se setkali s manažerem, který každé zadání úkolu zakončoval nenápadnou otázkou ve stylu: “Tak a co bude první věc, kterou uděláte?”
Ta otázka přichází až nakonec, až poté, co byl úkol pořádně vysvětlen. A manažer chce slyšet konkrétní akci: “Zavolám …”, “Navštívím …”, “Sepíšu …”. Nespokojí se s příliš obecným záměrem typu: “Provedeme průzkum …”, “Rozdělíme úkoly …”, “Začneme se věnovat problému …”
Kdo měl možnost takového manažera sledovat delší dobu, asi postřehl, že díky těm otázkám byli jeho podřízení o poznání výkonnější.
Proč taková drobnost dokáže zvýšit výkonnost? To není těžké se dovtípit. Celý úkol totiž dostane jakousi rukojeť, za kterou je možné ho uchopit. Vypadá hned snadněji, pracovník se do něho snáze pustí bez počátečního otálení. Navíc někdy odpověď na takovou otázku včas ukáže, že spolupracovník úkol pořád ještě úplně nepochopil, i když se zdálo všechno jasné.
Svou vlastní produktivitu zvýšíme, když se podobnou otázku naučíme klást systematicky sami sobě: “Až se do toho pustíš, kterou konkrétní akci uděláš nejdříve?”
Nemusíte se do toho pustit hned, Váš systém se postará, aby to připomněl ve správnou chvíli. A najednou zjistíte, že se do pohybu daly i staré ležáky.
To je moje rozhodnutí
Další z důvodů, proč se zabývat osobní produktivitou, jsme v minulém článku uvedli heslem “Zlomit bič otrokáře”. Otázka, jak vybojovat co největší osobní svobodu, se vine všemi třemi instruktážemi jako červená niť. Uveďme aspoň jeden z důležitých příkladů, co se v tom smyslu můžete dozvědět.
Systém, který si vybudujete, Vám pomůže dostat se do rozpoložení, ve kterém budete vědět, že to, co v nejbližších dnech dělat nebudete, neděláte proto, že jste se tak rozhodli. A to rozhodnutí jste udělali v jasné chvíli plného soustředění.
Metoda samozřejmě nic nezmění na tom, že se na Vás budou hrnout záležitosti stejně silným proudem, jako dosud. Zbaví Vás však stresujícího pocitu, že neděláte důležitou věc, na kterou jste pozapomněli, nebo na ni raději nemyslíte a jen tiše doufáte, že se Vám to moc nevymstí.
Na druhou stranu Vám systém umožní jemně a flexibilně reagovat na nečekaně se vynořující možnosti a příležitosti - nebudete tolik ve vleku rigidních plánů.
Co zjistilo sdružení Anonymních bordelářů
Existuje pozoruhodné a obdivuhodné sdružení Alcoholics Anonymous (Anonymní Alkoholici) . Na jejich renomé tak trochu parazituje sdružení Procrastinators Anonymous (Anonymní liknavci, nebo chcete-li Anonymní bordeláři - viz jejich stránky http://www.procrastinationsupport.com/).
Jeho členové s velkým zájmem studují lidi pořádkumilovné, kteří věci zbytečně neodkládají. Zjistili, že člověk, který je svým vnitřním ustrojením pořádkumilovný, si pořizuje vnější vybavení, které mu umožní pořádek udržovat. Pořídí si skříňku s háčky na klíče, poličky na spisy, šanony, vytvoří si v počítači promyšlený systém adresářů. Jeho vnitřní vybavení je umocňováno jeho vnějším vybavením. Jedno bez druhého neznamená nic.
Tohle pozorování není žádný zázrak, asi jste si toho také všimli. Ovšem, když to potvrzuje výzkum Anonymních bordelářů, má to úplně jiný břink. A to je dobře, protože uvedené pozorování hraje ve zmíněných ANIMA Instruktážích zásadní roli. Celá metoda GTD vlastně vyžaduje chytrou a vyladěnou kombinaci vnitřního a vnějšího vybavení. Aspoň jeden pěkný příklad na toto téma uvedeme v příštím, připravovaném článku.
Když jsme tedy minule jako jeden z důležitých předpokladů uváděli schopnost zbavit se iluzí o své soběstačnosti, znamenalo to, že člověk musí dojít k poznání, jak moc potřebuje vhodné vnější vybavení, které násobí jeho vnitřní dispozice.
Co pro Vás zjistila naše celebrita
Znáte celebritu na tomto obrázku?
Těžká otázka. Kdo si je má všechny pamatovat? Podle oblečení by to mohl být nějaký zpěvák. Nebo má v televizi talk-show?
Zkusíme napovědět: perfektní vzdělání, osvědčený vůdce, organizátor, stratég, … Nic?
Tak ještě konkrétněji: patřil prý do skupiny jinochů, které vyučoval Aristotelés a kam patřil i mladý Alexandr, který se později vybarvil jako Veliký. Náš člověk se pak stal jedním z nejschopnějších Alexandrových generálů a dotáhl to až na egyptského krále.
A jsme doma: je to Ptolemaios I.
Proč jsme si na něj vzpomněli zrovna tady? Zřejmě díky Aristotelově výchově si vážil vědění. Ale také měl zkušenost, že vládcové, ředitelé a jiní manažeři požívají výsad. Proto jednou, už jako vládce Egypta, zkoušel přemluvit Eukleida, jestli by mu tu svou geometrii nevysvětlil nějak rychleji, aby se nemusel prokousávat jeho slavnými Základy. Nebyl by po ruce nějaký exekutivní nebo VIP rychlokurz? “Geometrie pro vladaře”, “Pět triků, které z Vás udělají geometra”, nebo tak něco?
A Eukleides mu prý tehdy odpověděl větou, která vstoupila do dějin: “K matematice nevede cesta královská.”
To, o čem tady mluvíme, není žádná matematika. Ale příliš velké zkratky nedávají smysl ani u jiných disciplín. Nepřistoupili by na ně ani učitélé karate zmínění v úvodu. Tak ani cesta k osobní produktivitě se nedá redukovat na několik rad, triků a pouček. Přijďte se podívat (klikněte zde a dozvíte se, jak to zařídit) a přesvědčíte se, že ty tři ANIMA Instruktáže jsou hodně nadupané a že zejména záleží na tom, abyste si v jejich průběhu několik klíčových věcí pro sebe správně pospojovali způsobem, který Vám bude vyhovovat.