ANIMA Forbína

Na obrázku je ruský ekonom Alexander Vasiljevič Čajanov, popravený v roce 1937. Měl totiž na “poptávkovou křivku” jiný názor než J. V. Stalin. Máte podobný názor jako Čajanov, jenom se to neodvažujete připustit? To je téma, jemuž je věnován tento článek.

Ekonomie a móresy?

Než připomenu, co tak strašného zastával Čajanov, vysvětlím v několika větách, jakou úlohu hraje tento článek v sérii, kterou jsme zahájili před týdnem. V minulém článku “Zveme vás na žně”  jsem ohlásil, čemu se chceme věnovat v ANIMA Instruktážích v září - prosinci. Hodláme demonstrovat použití toho, čím jsme se zabývali v první polovině roku, na příkladu několika základních pojmů soudobé ekonomické teorie. Jedním z těch pojmů je poptávka, resp. zákon poptávky nebo poptávková křivka.  Asi vás nepřekvapí, že se nám při vyjasňování pojmů hodí to, co jsme absovovali v instruktážích věnovaných triviu - tam jsme o vyjasňování pojmů explicitně mluvili.  Jak to však souvisí s tématem “Manažerek, manažerů a jejich móresů” (MMJM), kterému jsme se věnovali na začátku roku?

Není Vám to úplně jasné? Proto tím začínáme a vracíme se k Čajanovovi.

Bránil kulaky

Známý agrární ekonom Čajanov zastával názor, že Stalinovy  reformy zemědělství nebudou fungovat, protože ruský rolník bude pracovat jen tolik, kolik je třeba, aby uživil svou rodinu, a nedá se vyhecovat “k boji o co největší výnosy”. Stalin ho obvinil, že brání kulaky a Čajanovův osud byl zpečetěn.

Připomíná Vám něco postoj ruských rolníků? Možná znáte vtip o americkém turistovi v kterémsi z turistických rájů.  Turista může vyletět z kůže, když vidí, že se místní rybář spokojí s menším úlovkem než by mohl dosáhnout celodenní tvrdou prací a místo toho posedává a klábosí s přáteli. Začne mu vysvětlovat, že by se měl vrátit na moře lovit dál. Proč? ptá se rybář. A Američan mu začíná vysvětlovat, jak si za utržené peníze bude moci pořídit lepší loď a sítě, jak si pak koupí více lodí a bude zaměstnávat další rybáře … . Proč to všechno? No protože nakonec už nebude muset dělat nic a bude si moci sednout a jen tak klábosit s přáteli. Ale to právě dělám, odpoví rybář.

Pokud se to vypráví jako vtip, zní kdesi v podtextu, že takový rybář je vlastně podivný exot. Normální je přece snažit se mít pořád víc a víc.

Je opravdu takový rybář nebo rolník něco nenormálního? Rozhlédněte se kolem sebe, možná podobné případy sami znáte. Nedávno jsem strávil několik dní v Uherském Hradišti a jako pokaždé jsme si zašli koupit vyhlášený mařatický chleba. Jeho věhlas byl už někdy před třiceti lety tak velký, že se pro něj lidé sjížděli z dalekého okolí a neváhali stát ve frontě. Počátkem devadesátých let jsem čekal, že to pekař “rozbalí” - rozšíří pekárnu, najme další lidi a bude chleba dodávat do velkých měst.  Nic takového se nestalo - zásobuje pár obchodů v okolí jako dříve a chcete-li si koupit ještě horký chleba přímo v pekárně, musíte si dát pozor, abyste přišli včas. Ke konci prodejní doby na dveřích najdete cedulku, že chleba už není.

Znáte také takové lidi? Jsou to lenoši nebo lidé, kteří nedokázali chytit příležitost za pačesy, nebo jsou to naopak lidé, kterým třeba tolik záleží na rodině, že s ní chtějí trávit co nejvíce času?

Můžeme na to mít různé názory, ale neměli bychom přehlédnout, že se začínáme dohadovat o pojetí člověka, o tom, jak pestrá je lidská společnost - prostě přiblížili jsme se oblasti morální filozofie. Ti, kdo absolvovali MMJM, mají zkušenost, jak náročná je to oblast. I jak je důležitá, protože není jedno, jestli svůj život promarníme.

Jak to souvisí s poptávkovou křivkou?

První setkání s poptávkovou křivkou v učebnicích ekonomie je zpravidla provázeno úvahami o tom, že zlevní-li určitá komodita, lidé si jí kupují více, jestliže zdraží, kupují si jí méně.  To je pravda, tak nějak to chodí. K přesnější představě o poptávkové křivce to však nestačí, jak zjistíte,  zkusíte-li si nějaké křivky namalovat pro několik produktů, které používáte. Proto také v podrobnějších učebnicích najdete schůdnější cestu ke konstrukci poptávkové křivky začínající zpravidla u užitkové funkce produktu, vedoucí přes pojem indiferenční křivky, atd. (Sluší se poznamenat, že Čajanov se svými názory by nám tu cestu dost blokoval.)

Pro nás je v tuto chvíli u takové cesty důležité toto: cestu k poptávkové křivce nastupujeme přiřazováním užitku k danému množství produktu, tzn. něčím, co odstartoval v 18. století Jeremy Bentham v knize “An Introduction to the Principles of Morals”. Ano, v knize o morální filozofii.

Jestliže tedy přijímáte názor, že poptávková křivka není jen nezávazná myšlenková fantazie, ale odpovídá něčemu reálnému, kupujete do jisté míry určitou morální filozofii, určité pojetí člověka, nebo dokonce určitou “teorii firmy”. Pak začne být velmi důležité, kolik jste toho takto mimoděk koupili, a zda to, co jste koupili, je pravda.

Někdy můžete slyšet řeči v tom smyslu, že poptávková křivka je něco, co “věda dokázala”, podobně  můžete slyšet hlásat (někdy i dost agresivně), že “ekonomická věda dokázala”, že lidé jsou v podstatě sobečtí a je správné postupovat sobecky, protože neviditelná ruka trhu to jaksi obrátí ve společný prospěch. Je to opravdu tak?

Možná zastáváte názor, že sobectví je správné. Možná si myslíte pravý opak už jen proto, že jste několik sobců zblízka poznali.  Různí lidé mají různé morální filozofie.  Je dobré snažit se přemýšlet naplno, co je pravda a co ne, a dát si pozor na myšlenkové fauly. Může takovým faulem být i odkazování na určitou ekonomickou teorii?  Může to být záludný způsob, jak druhým vnutit jisté pojetí člověka?

Klima konečně jak má být

Hospodářství, je-li jen trochu rozsáhlejší, je něco velmi složitého a lidé, kteří se v něm dost vyznají, jsou nesmírně vzácní. Není divu, že existují různé teorie o něm a že předpovědi ekonomů často nevycházejí. Někdy se i sami ekonomové přirovnávají k meteorologům, kteří se také snaží vyznat ve velmi složitém systému, a na jejich předpovědi také není možné příliš spoléhat.

Je tu však jeden velký a hrozivý rozdíl. Někteří ekonomové, na rozdíl od meteorologů, velmi důrazně doporučují, co je třeba změnit. Cítí se oprávněni velmi autoritativně mluvit v podstatě do čehokoliv. Vystupují, jako by ekonomické teorie v sobě zahrnovaly univerzální moudrost, která dokáže odstranit spoustu nejrůznějších neduhů. Jestliže se svět nechová tak, jak předpovídali, vysvětlují to tím, že se státy, firmy nebo i jednotlivci nechovali tak, jak si žádá ekonomická teorie. Dovedete si něco podobného představit u meteorologů?

Vezměte třeba hydrometeorology. Umíte si jistě představit model, který krajinu znázorní na sebe navazujícími plochami,  a který z množství srážek v jednotlivých oblastech spočítá velmi přesně kudy, kdy a v jakém množství se voda požene. Představte si teď, že by si tvůrci toho modelu začali stěžovat, že se krajina od  modelu odchyluje - někde jsou lesy, někde jsou pole na svazích zorána po vrstevnicích, potoky a řeky podivně meandrují - kvůli tomu všemu se voda všelijak zadržuje v krajině, a proto se reálné průtoky liší od předpovědí. Doporučili by tedy postupovat podle modelu - lesy vykácet, pole orat po spádnicích, ale ještě raději půdu upěchovat a vytvořit opravdu hladkou a neprodyšnou plochu - prostě přiblížit krajinu přestavě hladkých ploch.  Pak by konečně ve fungování krajiny nastal pořádek - sucho by se střídalo s ničivými záplavami, ale jejich průběh by byl přesně podle modelu.

Není mé poslední přirovnání úplně mimo? Pozorujete vy někde snahy přizpůsobit lidi předpokladům ekonomických teorií - zbavit se rušivých kulaků, rybářů, pekařů (i když ne třeba tak přímočaře, jak to dělával Stalin)? Zažívat pak výbuchy násilí a rabování, sledovat rozpad rodin, ale to všechno v populaci dokonalých ekonomických modelek a modelů?  Pozorujete nějaké záludné metody, jak pomocí odkazů na ekonomické teorie vnutit lidem učité pojetí morálky?

Asi neuškodí, když se u tohoto tématu zdržíme i v příštím článku, pak se pomalu začneme přesouvat k otázce, jak je to s  poptávkovou křivkou z hlediska matematiky a logiky.

Zpět na úvodní stránku

Tento článek byl zveřejněn 21/08/2011 v 9:21 pm a je založen v kategorii Myšlení, Vzdělávání, Etika. Můžete sledovat odpovědi na tento článek prostřednictvím RSS 2.0 spojení. Můžete poslat odpověď, nebo sledovat ze svých vlastních stránek.