Než se nudit, to už raději pracovat
Potřebujete, aby mozek zabral, a jemu se nechce? Možná Vám pomůže vyzkoušená rada. O co se opírá? Tomu byste v tuto chvíli možná ani nevěřil(a). Dozvíte se to o pár odstavců níže.
Během tří týdnů skončí e-kurzy odpovídající třem typům stříbrných permanentek. Téma, které jsme načali minule, souvisí s kurzem “Trivium není úplně triviální” a je pro umění správně myslet tak důležité, že si zaslouží podrobněji rozebrat. Chystám se to udělat v příštím článku.
Tentokrát obrátíme pozornost k jinému tématu, protože se týká kapitoly “Umírněnost”, které jsme se minulý týden věnovali v dalších dvou probíhajících e-kurzech.
Když se mozku nechce
I když už od té doby uplynulo nějakých pětadvacet let, pořád si dovedu poměrně dobře vybavit scénu na koleji v pražské Tróji, kam jsem se vypravil navštívit jednoho svého diplomanta, s kterým jsem si pomalu už nevěděl rady. Seděl tam obklopený hromadami knih a vypadal sklesle.
Byl to velmi dobrý student a vybral si zajímavé téma z teoretické informatiky. Prvních pár měsíců vypadalo dobře. Studoval všechno, co o zadané otázce bylo do té doby známo. To mu šlo, studovat uměl. Pak přišla chvíle, kdy měl něco vymýšlet sám. A v tu chvíli jako by se mu zablokoval mozek. Než by seděl nad prázdným papírem, raději si půjčoval stále nové a nové knížky a studoval problém do stále větší šířky. Ale vlastní nápady žádné.
Podobné zkušenosti mívají spisovatelé, nebo i autoři reklamních textů. Shromáždí všechny informace, které potřebují, a pak sedí nad prázdným listem papíru, před prázdnou plochou na obrazovce, zkoušejí se přinutit něco původního vymýšlet, ale ono to nejde a nejde. Říká se tomu spisovatelský blok.
V takových chvílích, jako tehdy na koleji v Tróji, je každá praktická rada k nezaplacení.
Mimochodem, s obdobnými situacemi se setkáte i ve firmách, když je třeba něco nového vymyslet, nebo i starou věc říci jinak, originálním způsobem. Co se podle Vás stává, když se příslušní lidé přes podobný blok nedostanou? Takové případy jsou hodně časté.
Nás samozřejmě zajímá, jak mozek odblokovat.
Problém studených startů
Těžký bývá zpravidla začátek. Napíšete první větu nebo odstavec, přečtete to po sobě, znechuceně to celé smažete a zkoušíte začít znovu. Tato fáze může trvat hodně dlouho a je vyčerpávající.
Lepší je začít psát s vědomím, že první stránka nebude stát za nic. Než ji napíšete, mozek se “rozehřeje”, druhá už je o něco lepší a za chvíli Vám to už docela půjde. Na konci se vrátíte k první stránce a přepíšete ji.
To je jedna za základních rad a ušetří Vám spoustu trápení. Jenže někdy zjistíte, že je problém se přinutit i k napsání té “zahřívací” stránky. V takové chvíli jsme vděčni za další zlepšováky.
Uvedu teď jednu metodu, o níž jsem se nedávno dočetl. Pochází od skutečného profesionála a vychází - teď možná překvapeně povytáhnete obočí - z ctnosti umírněnosti.
Metoda Eugena Schwartze
Eugen Schwartz se živil psaním, a živil se velmi dobře. Psal hlavně (ale nejenom) reklamní texty. Psal 5 dní v týdnu, 3 hodiny denně. Vypadalo to takto: psal vždy u svého psacího stolu blízko okna - když si sedal ke psaní, položil na jednu stranu materiály, které k tématu shromáždil, na druhou stranu umístil hrnek s kávou, nařídil kuchyňský časovač (minutku) na 30 minut a začal.
Začal co? Začal sedět u stolu a přitom zachovával tato pravidla:
- směl popíjet kávu,
- směl zírat z okna nebo jen tak na zeď před sebou,
- nemusel celých 30 minut dělat vůbec nic,
- směl psát,
- nesměl se za žádnou cenu zvednout ze židle,
- nesměl dělat nic jiného, než je uvedeno v prvních 4 pravidlech.
Jakmile časovač zazvonil, zvedl se ze židle, i kdyby byl uprostřed rozepsané věty, a 10 - 15 minut dělal, co chtěl. Pak se vrátil ke stolu a celé se to opakovalo.
Co s tím?
- Dostáváte-li se do podobných situací, zkuste to použít tak, jak je to napsáno.
- Jestliže jste přečetl(a) knížku Manažerky, manažeři a jejich móresy, nebo ji právě čtete, podívejte se, co se tam píše o kardinální ctnosti zvané temperantia (už víte, že slovo umírněnost, jak se obvykle používá, může být zavádějící). Co z toho vyžaduje Schwartzova metoda? Zamyslete se znovu, proč jeden typ zvědavosti - studiositas - je ctnost, zatímco jiný typ zvědavosti - curiositas - je neřest. Teď by Vám to mohlo být opět o něco jasnější. A hlavně - začne Vám docházet, jak to, co je v základu popsané metody, můžete použít i v odlišných situacích.
Kam ve čtvrtek 9. 6. 2011?
Nabízejí se různé možnosti. Jednou z nejzajímavějších je ANIMA Instruktáž “Myslet a nenechat se faulovat”, od 13 hodin v Opletalově 55, Praha 1 - klikněte zde, nebo klikněte zde.