ANIMA Forbína

O tom, jak se stát nemyslícím, ale váženým expertem.

Nevím, kam dřív skočit, připravuji turnaj

Sledujte mě laskavě chvilku při práci. Není to obvyklá práce. Vymysleli jsme si, že pro své obchodní i jiné přátele uspořádáme tenisový turnaj. Nikdy jsme to nedělali, a tak každou chvíli řešíme nějaký problém. Jako zrovna teď. Přichází kolega a chce vědět, kolik se bude hrát celkem utkání, protože chce nakoupit sady míčků. Říkam mu:

“Emile, přijď prosím Tě za dva dny, zrovna si lámu hlavu nad pavoukem.

(Tady je obrázek pro ty z vás, kdo nikdy neviděli turnajového pavouka:

Na obrázku máte pavouka turnaje o 10 účastnících, v němž hráči A a F byli nasazeni přímo do semifinále.)

Emile, už mám kompletní seznam účastníků, celkem 19 lidí. Chci si pohrát s tím, koho nasadit do pozdějších kol, je to citlivá záležitost. Pozítří to chci mít hotové, pak ti řeknu, kolik bude utkání.”

Vaše intervence

V tuto chvíli na mne asi křiknete: “Mysli, člověče!”

Děkuji. Máte pravdu. Zavolám:

“Emile, pojď zpátky. Nějak už blbnu. Hrajeme  vyřazovací systém, to znamená, že v každém utkání vypadne jeden hráč. Máme 19 hráčů, to znamená, že bude 18 utkání. Můžeš nakupovat míčky.”

Ještě jednou děkuji, pomohli jste nám. Emilovi, protože nemusí čekat dva dny na další schůzku, ušetřili jste čas i mně.

Jenomže na všechno nestačíte - každý den se ve stovkách nebo tisících firem dějí mnohem horší věci. Svolávají se porady, malují se schémata, připravují se materiály, a to všechno často jen proto, že někdo nepřemýšlel.

Všimněte si však dobře, co se v mém případě stalo. Často se  mluví o potřebě zdokonalovat se v kreativním myšlení. Tady však o žádné kreativní myšlení nešlo, nebyla to také věc nadání, nebyla zapotřebí žádná mimořádná myšlenka. Úplně stačilo, abych se nechal vést jazykem. Turnaj se bude hrát vyřazovacím způsobem. Co to znamená? Z každého utkání jeden postoupí a jeden vypadne. A je to.

Proč se nám takové věci stávají? Příčinu je třeba hledat nějakých 300 - 400 let zpět.

Myšlenkoví šumaři

Ještě na konci středověku studium začínalo tak zvaným triviem - třemi cestami ke správnému myšlení a komunikaci. Žáci se měli nejdřív naučit správně myslet a teprve pak začít studovat jednotlivé předměty. Zdá se, že to fungovalo, jak ukazují příklady posledních dědiců blahodárného působení trivia, které nazýváme “renesanční lidé”.

Pak se něco stalo a to, co fungovalo, lidé opustili. To se občas stává i dnes. Známý ekonom Thomas Sowell například nedávno napsal:

“Mnoho ze sociálních dějin Západního světa za poslední tři desetiletí zahrnovalo nahrazování toho, co fungovalo, tím co hezky znělo.”

Něco takového se asi stalo i tehdy a zvítězil názor, že není třeba studenty učit myslet, že je lepší začít rovnou vyučovat předměty - při nich se naučí myslet za pochodu. To nebyla úplně šťastná představa. Bylo to podobné, jako tvrdit, že není třeba se učit hrát na hudební nástroj, ale stačí začít rovnou chodit hrát na tancovačky - při tom člověk hru pochytí. Ano, ale jen do jisté míry.

Co se tedy děje? Uvidíme to, když se  ještě na chvíli vrátíme k našemu příkladu s přípravou tenisového turnaje.

Na školení u  experta na turnaje

Dejme tomu, že by náš turnaj měl u našich přátel úspěch a my se rozhodli ho pořádat pravidelně. Nechtěli bychom postupovat amatérsky a já bych našel možnost absolvovat školení u člověka, který tenisové turnaje organizuje už dvacet let. Dozvěděl bych se tam spoustu praktických informací. V jednu chvíli by nám expert řekl:

“Za ty roky jsem vypozoroval zajímavou zákonitost: ať navrhnete turnajového pavouka jakkoli, počet utkání je vždy plus minus roven počtu účastníků.”

Kdybych Vás neměl, poznamenal bych si to, a v duchu bych si spokojeně říkal:

“Marná sláva, to jsou  věci, které se člověk dozví jen od experta, který má roky praxe.”

A nenapadlo by mne, že je to možná expert, od kterého se mohu mnoho užitečného dozvědět, ale v tuhle chvíli velmi přesvědčivým způsobem předvedl, že myslet ho nenaučili.

To se nám bohužel děje dost často. Učí nás odborníci v různých disciplínách, ale se schopností myslet je to všelijaké. Během uplynulých 3 měsíců jsme na to opakovaně narazili při seminářích k e-kurzu z etiky. Když jsme zjišťovali, jak se “myšlenkově zadýcháme”, když se snažíme sledovat myšlení Platóna, Aristotela nebo Tomáše Akvinského, mnozí z účastníků smutně konstatovali, že během celých vysokoškolských studií nenarazili na učitele, který by uměl opravdu dobře myslet. Když měli štěstí, tak tu a tam měli nějakého odborníka, ale to bylo všechno.

Pod dojmem toho jsme také připravili program manažerských instruktáží na další 3 měsíce - během 5 instruktáží vybavíme účastníky základy manažerského trivia. Klikněte zde, otevře se Vám leták a v něm se dočtete, jak je to rozvrženo. Instruktáže i doprovodný e-kurz začnou až po Velikonocích, ale z letáku se dozvíte ještě něco, co má charakter

urgentního sdělení:

od 1. dubna opakujeme e-kurz etiky pro manažery “Manažerky, manažeři a jejich móresy”, za stejných podmínek jako v lednu - březnu.

V minulém článku jsem požádal frekventanty stávajícího běhu, aby něco napsali o svých zkušenostech s kurzem. Několik jich už vyslyšelo mou prosbu a můžete si přečíst jejich komentáře, když kliknete zde. Kurz si objednáte jakožto Stříbrnou permanentku 1 pomocí už zmíněného letáku nebo on-line objednávky, která se Vám otevře, když kliknete zde. V minulém běhu se několik účastníků úspěšně přidalo až po několika týdnech, ale jednodušší je vyrazit s celým pelotonem. Proto je ta informace urgentní.

Zpět na úvodní stránku

Tento článek byl zveřejněn 24/03/2011 v 12:46 am a je založen v kategorii Oznámení, Myšlení, Etika. Můžete sledovat odpovědi na tento článek prostřednictvím RSS 2.0 spojení. Můžete poslat odpověď, nebo sledovat ze svých vlastních stránek.