Co se naučíte od Společnosti přátel žehu?
Mezi mé poklady patří snímek, který vypadá jako vystřižený z PowerPointové prezentace. Ale není. Pořídil jsem ho už v roce 1985 u vývěsky Společnosti přátel žehu na náměstí v Uherském Hradišti. Tady je:
Horní část snímku, kde se ve skle vývěsky zrcadlí koruny stromů, je u zmenšeného snímku špatně zřetelná. Zde máte její přepis:
OSLAVY 40. VÝROČÍ OSVOBOZENÍ NAŠÍ VLASTI SOVĚTSKOU ARMÁDOU JSOU I PRO SPOLEČNOST PŘÁTEL ŽEHU PŘÍLEŽITOSTÍ K HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH VÝSLEDKŮ
- počet krematorií v ČSR vzrostl ze 13 na 22
- byla vybudována řada urnových hájů, vsypových a rozptylových louček
- pohřeb žehem se stal dominujícím způsobem pohřbívání - dosáhl 75%
- zpopelněné ostatky se ukládají pokrokovou metodou vsypu a rozptylu
- výchovou řečníků se zkvalitnily obřady posledního rozloučení
Když si na ten obrázek někdy vzpomenu a ukážu ho svým přátelům manažerům pracujícím ve velkých nadnárodních společnostech, mnozí z nich ožijí. Začnou mi popisovat stránku z nějaké jejich korporátní prezentace vzniklé kdesi v Kalifornii nebo na březích Rýna a ukazují mi, že se shoduje nejen ve formátu ale i typu sdělení.
Některé věci ovšem prezentátoři z řad přátel kremací udělali opravdu dobře. (Je vidět, že jim to pálilo.) V tomto článku chci upozornit jen na jednu, která se vynořila v diskusi při včerejší instruktáži “Struktura prezentací”.
Jak ovlivňuje počet bodů na stránce zapamatování
V instruktáži věnujeme obvykle dost místa tomu, abychom přesvědčivě demonstrovali, že kdo na jednu stránku umístí seznam o více než 6 bodech, téměř stoprocentně způsobí, že příslušné místo zůstane v hlavách posluchačů zahalené mlhou pochybností.
Včera ovšem na místě věnovaném počtu bodů na stránce začal jeden z účastníků diskutovat na téma krátkodobé a dlouhodobé paměti, které přirovnával k RAM a pevnému disku počítače.
Díky němu jsme dostali příležitost promluvit si i na téma, jaká je souvislost mezi počtem bodů na stránce a tím, co si posluchači zapamatují.
Podle výzkumu Johna Swellera je ukládání poznatků do dlouhodobé paměti (zapamatovávání) podmíněno tím, jak zatížená je krátkodobá paměť. Jestliže je krátkodobá pamět plně zatížena, člověk si nezapamatuje nic.
Dáme-li to dohromady s často citovanými staršími výzkumy George Millera, podle kterých člověk udrží v krátkodobé paměti maximálně 7 “kousků” informací (to je to, co prakticky demonstrujeme během instruktáže), je možné si udělat praktický závěr: není rozumné se blížit horní hranici 7 snesitelných bodů, jestliže je pro nás důležité, aby si posluchači příslušnou část zapamatovali.
Ti z vás, kteří instruktáž Struktura prezentací absolvovali, si tedy ke 3 zlatým pravidlům pro “nězabudku”, tzn. hlavní sdělení, které by posluchačům mělo uváznout v hlavách, můžete přičinit malou poznámku “raději jen 3 - 4 body”.
A přátelé žehu? U svého letáčku se blížili horní hranici. “Mlze pochyb” se tedy úspěšně vyhnuli, ale mohli způsobit, že člověk, který si večer s úctou vzpomněl: “Ze 13 na 22 krematorií - hm, to je slušné” pokrokovou metodu rozptylu úplně pustil z hlavy.
Jestli to tak autoři chtěli, už se dnes asi nedozvíme.
Autor článku: Michal Chytil
ANIMA Praha, www.anima.cz
15/09/2006 v 2:52 pm
Prispevok som precitala s potesenim, ale nielen preto, ze hovori o pocte bodov, ale prezentacia ma obsah, ktory vzbudzuje zaujem z niekolkych hladisk (smrt, sov. armada, vzrast poctu krematorii, atd). Bude publikovany podobny clanok aj k tvorbe obsahu prezentacie?
15/09/2006 v 3:41 pm
Ona vlastně velká část instruktáže “Struktura prezentace” je věnována tomu, jak si ujasnit a stručně vyjádřit, co vlastně chci posluchačům říct.
Také včera účastníci, kteří už to slyšeli dříve, říkali, že největší změnu pozorovali právě díky tomu, že se naučili přesně tuhle přípravu dělat předem.
Napsat k tomu krátký článek není jednoduché. Ale kdoví? Možná k příležitosti 52. výročí osvobození našich vlastí sovětskou armádou.
19/09/2006 v 2:57 pm
:-)) Pane Chytile, to jsou sopečné erupce, co poslední dobou plodíte. Klobouk dolů a jen tak dál, teším se Anima klub.
Tou Společností přátel žehu jste mi udělal obzvlášť velkou radost. Můj otec totiž od nepaměti používá příměr: “To není žádná firma (fotbalový klub, správní rada…), to je Spolek přátel žehu!” Zřejmě kdysi přehlédl zjevný manažerský talent v oné organizaci dřímající, protože jinak by ji neužíval jako etalon neschopnosti
Zdravím Honza Červinka
20/09/2006 v 12:29 pm
Pane Červinko, děkuji za povzbuzení.
Poznámka o erupcích ve mně samozřejmě vyvolala asociaci na “vulkán, který zasypal sám sebe”
04/10/2006 v 9:50 pm
Ahoj Michale,
vis, ze tento slide miluji a jiz jsem ho i nekolikrat pouzil v ramci IBM, omlouvam se, ze bez souhlasu autora - ani nevim zda jsem tim nechtel nekteremu spolupracovnikovi ukazat tu spravnou cestu - do krematoria, alespon by mohl byt svym popelem trochu uzitecny - ale konec nadutych a nevkusnych morbidnosti.
Dovol mi abych pouzil tento “odpovednik” jako seznamku a zaslal uprimne SOFSEMovske pozdravy Gabince A., se slovy - mozna se potkame i drive nez na “uplne nove vsypove a rozptylove loucce”.
Zdravi,
Honza Soucek
05/10/2006 v 5:39 pm
Dakujem pekne Honzovi za SOFSEMovske pozdravy, buduci rok - rok 2008 budeme robit SOFSEM vo V. Tatrach, takze vsetkych pozyvam. Tiez chcem poprosit Michala o moznost pouzit tento slide vo vyucbe.
19/04/2008 v 10:00 am
Jak se prosím státi členem Přátel žehu? Děkuji Lubas
21/04/2008 v 4:08 pm
Pane Lubasi, na Vaši otázku bohužel neumím odpovědět. Nemám s tím zkušenosti. Michal Chytil