ANIMA Forbína

Všichni jsme to zažili na výletě. Cesta, které jsme věřili, že nás dovede k cíli, se začala ztrácet. Ukázalo se, že to nejchytřejší a nejprozíravější bylo udělat čelem vzad a vrátit se do místa, kde jsme ještě určitě byli na správné cestě.

Kdo se snažil jít za každou cenu vpřed, se většinou nakonec také vrátil, jenomže později, špinavý a potrhaný z trní. A zmeškal večeři.

O podobném rozhodování je tento článek.  A jde o víc než o zmeškanou večeři.

Počítáte se k “vojákům”?

Před pár dny uveřejnil Erik Best ve svém pravidelném seriálu “FS Final word” zamyšlení nazvané “Generálové, vojáci a civilové”. Jeho český překlad můžete najít na Respect.cz. Je to tak krátký článeček, že je nejjednodušší ho ocitovat celý:

Svět lze rozdělit na tři skupiny. Generály světa politiky a obchodu jsou ti, kteří rozhodují téměř o všem důležitém, co se v našem životě odehrává. Vojáci plní rozkazy a civilové se pak těší přínosům nebo trpí důsledky výše uvedeného. Vzhledem k postavení generálů lze vinu za současnou krizi téměř beze zbytku připsat jim. Většinou přesně věděli, co dělají a jaké to bude mít následky. I vojáci a civilové tu samozřejmě sehráli svou roli, ovšem bez aktivního souhlasu těch nahoře by se společnost nedostala do takové kaše, v jaké se plácá dnes. Generálové se teď rychle snaží situaci napravit, ale ve skutečnosti ji téměř všemi svými kroky ještě dále zhoršují. Civilové mezitím přešli do stavu pohotovosti a v některých zemích už vyšli do ulic. Osud západu teď závisí na vojácích - manažerech, učitelích, doktorech, analyticích, novinářích, kněžích a dalších, kteří byli celou dobu přesvědčeni, že konají správně. Jste-li jedním z nich, pak právě nadešla vaše chvíle.

Nadešla chvíle … Co ale může takový manažer dělat?

Kousek se vrátit?

Na první pohled to nevypadá slavně. Zdá se, že většině manažerů nezbývá, než se křečovitě držet sedadla jak na horské dráze a doufat, že to nějak přečkají. Kdyby to tak opravdu bylo, pak by obraz Erika Besta vypadal bezútěšně.

Naše naděje spočívá v tom, že se mezi těmi milióny “vojáků” najde dost takových (jako Vy?), kteří vezmou rozum do hrsti. A zjistí, že si v té kaši, ve které se plácáme, mohou zjednat pevnější půdu pod nohama. Někdy stačí, když se vrátí z některých slepých uliček, které “generálové” označovali jako cesty k prosperitě.

Příklad, jak to může vypadat, jsme uváděli v minulém článku Příběh Záchranné flotily - jak Vám pomůže. Oprášit metodu popsanou v knize Charlese R. Allena může nejspíš i Vaši firmu v této době opravdu posílit. A pustit se do toho může téměř každý manažer, doba je tomu dokonce příznivá.

Možná Vás napadne: když je to takový zázrak, jak to, že se o tom nemluví? Jak to, že ta kniha nefiguruje na seznamech bestsellerů manažerské literatury? On to asi takový zázrak nebude.

Tenhle názor je nebezpečná iluze, které se teď společně můžeme zbavit. Uvidíme, že daleko od širokých cest zdupaných pádícími stády je skutečně možné najít poklady.

Bezvýznamní lidé?

Odpovězte popravdě na následující otázku. Slyšel(a) jste někdy dříve (před přečtením minulého článku) o Charlesi R. Allenovi a jeho knize „The instructor - the man and the job“?

Dopředu tipuji, že odpověď “ne” bude silně převažovat.

A teď přichází druhá část pokusu. Určitě znáte jména některých římských císařů: César, Nero, Marcus Aurelius, Marcus Antonius, Traján, Hadrián, … . A co císař Antonius Pius? Říkali Vám o něm ve škole, viděli jste o něm film, četli knihu?

Tak teď tedy odpovězte na druhou otázku.

Hádám správně, že i tady bude odpověď “ne” silně převažovat?

Přitom Antonius Pius byl beze sporu jeden z nejlepších římských císařů. V mládí se osvědčil ve státních službách. Ačkoliv patřil k nejbohatším Římanům, nezneužíval toho, ani se nevytahoval. Římské říši vládl dlouhých 23 let. Byl všeobecně oblíben, protože se za jeho vlády lidem vedlo dobře. Neválčil, vojenskou sílu dovedl používat jako hrozbu. Když se například parthský král Vologaeses chystal napadnout Arménii, Antonius Pius zaharašil legiemi a byl pokoj.

Proč se tedy ve školách neučí o takovém vzorovém panovníkovi? Protože se za něho nic zajímavého  nestalo. Nezapálil Řím, nikoho nenechal zavraždit, nikoho nezradil, žádného souseda nepřepadl. Jeho nástupce Marcus Aurelius mu vzdal hold větou: “Pamatujte na jeho kvality, aby až přijde vaše poslední hodina, bylo vaše svědomí tak čisté jako jeho.”

Takový velký politik a měl čisté svědomí! Nuda.

Takhle tedy vznikají ty zapomenuté poklady. Charles R. Allen je podobný případ. Pro připravovanou instruktáž o firemním know-how jsem sháněl jeho fotografii. Marně. Pak jsem zjistil, že nejsem sám. Na blogu Gemba Panta Rei nedávno uveřejnili článek o deseti “titánech”, na jejichž myšlenkách a činech spočívá slavný TPS (Toyota Production System). Na třetím místě odshora najdete Charlese Allena - ale jenom fotografii jeho knihy, jeho fotografii také zřejmě nesehnali.

Také takový nenápadný člověk, ten Allen. Něco vymyslel, ukázal jak skvěle to funguje, napsal o tom knihu. Knihu, ze které cítíte úctu k dělníkům, které trénoval (na rozdíl od přezíravého postoje takového Fredericka Taylora). Prostě nuda.

“Jste-li jedním z nich, pak právě nadešla vaše chvíle”

Co mohou dělat Bestovi “vojáci”? Organizovat vzpouru proti generálům? Ukazuje se, že je možné i něco schůdnějšího. Začít pracovat na tom, aby firma nebo útvar, které vedete, byl dobře řízen - ne podle módních trendů. V té míře, kam Vaše pravomoci sahají. Přijďte na instruktáž

Rozmnožujte firemní know-how

(23. 4. 2009, repríza 29. 4. 2009)

a dozvíte se o důležitém směru, kterým se můžete vydat hned teď. Doba je tomu dokonce příznivá.

Pro další informace i přihlášku

Zpět na úvodní stránku

Tento článek byl zveřejněn 15/04/2009 v 11:48 pm a je založen v kategorii Kaizen, Krize, Vzdělávání. Můžete sledovat odpovědi na tento článek prostřednictvím RSS 2.0 spojení. Both comments and pings are currently closed.