Ředěné vzdělávání a smrad spálené rýže
Nemůžete sehnat mladé kvalifikované zaměstnance? Máte pochyby o tom, co škola dává Vašemu dítěti? Nabízíme odkazy na několik zajímavých článků z poslední doby, které se toho týkají.
V posledních měsících se na internetu těší mimořádnému zájmu přednáška “Velká iluze českého školství” kterou při zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové 2. dubna 2008 přednesl prof. PhDr. Petr Piťha, CSc. (ministr školství ČR v letech 1992-4).
Zájem je tak velký, že není problém si ji najít: můžete si vybrat, jestli si ji chcete přečíst na stránkách zlínské základní školy v Kvítkové ulici (v tom případě klikněte zde, nebo gymnázia v Nové Pace (klikněte zde), na stránkách Učitelských novin (klikněte zde) nebo si vygooglujete desítky jiných stránek a blogů, kde je vyvěšena.
Proslov se neopírá o publikované statistiky a průzkumy, ale o “dlouhodobé přímé pozorování” autora. Ohlas, který článek vyvolává mezi učiteli, svědčí o tom, že to bylo pronikavé pozorování. Učitelé jsou zjevně rádi, že někdo popsal skutečný stav, i když přednáška určitě není nesena snahou učitelům zalichotit.
Prof. Piťha mluvil především k učitelům pedagogických fakult a jejich absolventům, ale našel jsem například i ohlas Prof. MUDr. Štěpána Svačiny, DrSc., který se zamýšlí nad tím, co z přednášky platí i pro lékařské fakulty. Hned v úvodu říká, že
“Vzdělání dnešního maturanta má paradoxně horší kvalitu než v době totality - v tom lze s diskutovaným textem souhlasit. Naštěstí pro medicínu existuje určitá množina chytrých a motivovaných studentů, kteří se medicínu naučí dobře. Průměr je však špatný a odpovídá tomu, co profesor Piťha označuje jako psaní esejí či debaty bez znalosti základních faktů.”
Poukazem na množinu chytrých a motivovaných studentů se určitě nesnaží polemizovat s poznámkou Prof. Piťhy:
„Vím, že vždy je možno upozornit na výjimky. Říct, že jsou i dobří učitelé, školy, studenti atd. Jsou, zůstávají výjimkami. Možná že to ani nejsou výjimky, protože jich může být i mírná většina. Tím nelze smést ze stolu, že celkový stav dobrý není. Argumentace, při níž se odmítne problém poukazem na protipříklad, je v podobných debatách nejen logicky a věcně, ale hlavně morálně vadná. Když se hospodyni připálí hrnec s rýží, je masivní většina zrn nespálená. Nicméně hospodyně spálila rýži, každý to pozná, všecko smrdí.“
V Piťhově článku se mluví o tom, co se pokazilo u nás díky revolučnímu nadšení na začátku 90. let. Necelé dva měsíce po jeho projevu byl publikován další text ukazující, že některé trendy se objevují i v jiných zemích a mají hlubší kořeny.
Sedlák pěstuje brambory
Britský “think tank” Reform vydal letos v červnu studii “The value of mathematics”, které se také dostalo značné mediální pozornosti například od BBC. Tato studie není založena na osobním pozorování, ale vyhodnocení faktů za období od r. 1950 do dneška. Všímá si úrovně vyučování matematice na britských školách. Závěr je jednoznačný: úroveň nepřetržitě a výrazně klesá. Autoři se snaží odhadnout, jaký vliv to bude mít na konkurenceschopnost Velké Britanie např. ve finančních službách nebo IS/IT.
Studii si můžete otevřit když kliknete zde.
Velmi působivé je srovnání odpovídajících si typů příkladů při veřejných zkouškách v letech 1951, 1960, 1970, 1980, 1990, 2000, 2006 připojené na konec studie. Pro mě to bylo poutavé čtení, koneckonců to byl přes dvacet let můj život. Vás to asi tolik nezaujme. Nabízím proto vtip, který se mi při čtení studie okamžitě vybavil a který se snažil před mnoha lety popsat naprosto stejný trend v Německu. Byl součástí novinového článku a dostal se mi do ruky v 80. letech, když jsem působil několik měsíců jako “Gastdozent” na universitě v Paderbornu. Pobavil mě tehdy natolik, že si jeho obsah pamatuji dodnes. Trend ve vyučování matematice ilustroval na vývoji fiktivní úlohy, jak by se objevovala v německých školách v období 1950 - 1980.
Nepamatuji se už, jak jejich školy měnily jména, mám dojem, že ta z r. 1950 se jmenovala Volksschule, ta z r. 1980 Gesamtschule, ty dvě mezi tím už mi úplně vypadly z hlavy. Na znění úlohy v jednotlivých letech si však pamatuji velmi dobře:
rok 1950: Sedlák prodává pytel brambor za 20 marek. Z toho 80% tvoří náklady, 20% zisk. Úkol: Spočtěte, kolik marek je zisk, kolik náklady.
rok 1960: Sedlák prodává pytel brambor za 20 marek. Z toho 16 marek tvoří náklady, zbytek je zisk. Úkol: Spočtěte, kolik marek je zisk.
rok 1970: Sedlák prodává množinu brambor B za množinu marek M, jejíž mohutnost je 20. Podmnožinou množiny M je množina nákladů N, která má mohutnost 16, komplementem množiny N v množině M je množina zisku Z. Úkol: Reprezentujte množinu M množinou čárek {||||||||||||||||||||} mohutnosti 20. V ní vyznačte podmnožinu mohutnosti 16 a spočítejte mohutnost jejího komplementu.
rok 1980: Sedlák prodává pytel brambor za 20 marek. Z toho 16 marek tvoří náklady na vypěstování a sklizeň brambor, 4 marky jsou zisk. Úkol: Podtrhněte v textu všechny výskyty slova „brambor„ a diskutujte o tom se svým sousedem.
Vývoj úloh otištěných na konci zmíněné britské studie sleduje podobný směr.
Ani jeden z uvedených textů není radostné čtení, po kterém by člověk nadšeně volal: “Hurá do školy”. Ale jsou úlevou po obvyklých klišé o malém počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí, množství peněz na školství, apod.
Na konec jsme si nechali upozornění na krátký článek, v němž my optimisté můžeme spatřovat světélko na konci jednoho tunelu.
Průměrní ale arogantní
V knize “Managers Not MBAs” vydané v roce 2004 použil její autor Henry Mintzberg v kapitole příznačně nazvané
SEBEDŮVĚRA - KOMPETENCE = AROGANCE
citát z reklamního letáku business školy IMD (v Lausanne) z 1999 :
„IMD projekt mi dal sebedůvěru pustit se do prakticky každého problému, na který narazím, i když je mimo oblast mých zkušeností.“
Lidé jsou schopni říct nebo napsat lecos, ale že takový výrok dá renomovaná škola do svého reklamního letáku, to samozřejmě hodně napovídalo o tom, v jakém směru své studenty vychovává.
Proto mě potěšil krátký rozhovor, který letos v květnu poskytnul nový prezident IMD John Wells redaktorce časopisu CFO Europe Magazine (jeho on line verzi najdete zde). Když se redaktorka ptala, co říká na názor, že zkratka MBA by se neměla vykládat jako Master of Business Administration, ale jako Mediocre But Arrogant (průměrný, ale arogantní), John Wells odpověděl:
“Být efektivní a zodpovědný vedoucí, to vyžaduje být pokorný a otevřít se učení. Čerství MBA udělají dobře, když si budou pamatovat, že jsou na začátku cesty a že se budou učit celý život. Avšak někteří lidé jsou arogantní a některé školy tu aroganci podporují.”
Po chvíli se k tomu ještě vrátil slovy:
“Jsem si absolutně jistý, že je příliš mnoho průměrných MBA a nedostatek MBA na vrcholné úrovni.”
a zabýval se tématem, které zaznělo i v přednášce profesora Piťhy - ředěním vzdělání, čím je způsobeno a jak probíhá.
Určitě aspoň trochu povzbudí, když slyšíte, že si těchto problémů je vědom člověk stojící v čele významné školy. Všechny tři citované články se však shodují v tom, že to, co se děje, není jen záležitostí učitelů a škol, ale všech – rodičů, politiků, personalistů, Vás i nás. Cožpak Vy, Vy to určitě nenecháte bez povšimnutí, přinejmenším se někdy ohradíte, až budou šířit iluze o školství a vzdělávání.
Proto je slušné, abychom skončili tím, co se tomto směru snaží dělat ANIMA Praha.
Co chystáme na podzim
Při manažerském vzdělávání a vůbec školení zaměstnanců je styl
“dobrý, výborný, skvělý, perfektní, Waw!”
zmiňovaný Prof. Piťhou, velmi častý. Jsme si vědomi, že tudy cesta ke skutečnému vzdělání nevede. Kudy tedy? Máme se vydat proti toku času a vrátit se k metodám ze starých dob?
To nemáme v úmyslu, určitě ne ke všem metodám. Například tělesné tresty do ANIMA Instruktáží ani do firemních školení pro zákazníky nikdy zavádět nebudeme. To říkáme jasně. Nikdy!
Místo toho budeme i dále sledovat cestu, kterou od začátku označujeme jako předávání “destilovaného know-how”.
Během letních měsíců ANIMA Praha připravovala blok pěti podzimních instruktáží pod zastřešujícím názvem “Manažerská komunikace”. Jsou rozvrženy na říjen - prosinec 2008. Vše je zatím v režimu naprostého utajení, protože podzimní program obsahuje dost novinek.
Informace budou uvolněny na začátku září - sledujte ANIMA Forbínu.
Průsak
Opravdu důležité informace mají v současné době tendenci prosakovat. I o podzimních ANIMA Instruktážích už něco prosáklo: mají být v termínech 9. 10., 23. 10., 13. 11., 27. 11., 11. 12. (vždy od 13:00 do 17:00) a pokrývat tato témata: prezentace, přesvědčování, vyjednávání, naslouchání a rozhovory.
Možná Vám tento informační průsak umožní si včas blokovat termíny ve Vašem diáři.