Odkud jste často viděli vylézat neštěstí?
Dokážete na tu otázku odpovědět? Člověk, jehož nazývají “otcem ekonomie” na ni odpověděl, a to jedinou větou. Určitě stojí za to si jeho odpověď přečíst a zamyslet se nad tím, jestli měl pravdu.
Názor velikána
Slíbenou odpověď jsme raději roztrhli na dvě věty. Její autor nemohl předpokládat, že ji někdo bude číst z internetu – na to je jeho věta opravdu příliš dlouhá.
„Prozkoumejte historické záznamy, připomeňte si, co se stalo kam až vaše vlastní zkušenost sahá, pozorně uvažte, jak se chovali skoro všichni ti, o nichž jste četli, slyšeli, nebo na něž si vzpomínáte, a kteří byli hodně nešťastní v soukromém nebo veřejném životě.
Zjistíte, že neštěstí valné části z nich povstalo z toho, že nepoznali, kdy se jim daří dobře, kdy se mají zklidnit a být spokojení.“
Pro pořádek - tady tu větu máte v původním znění:
„Examine the records of history, recollect what has happened within the circle of your own experience, consider with attention what has been the conduct of almost all the greatly unfortunate, either in private or public life, whom you may have either read of, or hear of, or remember, and you will find that the misfortunes of by far the greater part of them have arisen from their not knowing when they were well, when it was proper for them to set still and to be contented.“
Dvě otázky
Autorem uvedené věty je Adam Smith a najdete ji v jeho knize “The Theory of Moral Sentiments”. Stejný Adam Smith, od něhož pochází představa “neviditelné ruky trhu” a který v jiné své knize “The Wealth of Nations” napsal:
“Že se můžeme naobědvat, to není z dobré vůle řezníka, sládka nebo pekaře, nýbrž proto, že dbají svých vlastních zájmů. Nedovoláváme se jejich lidskosti, nýbrž jejich sobectví a nikdy jim nevykládáme o svých potřebách, nýbrž o výhodách, které z toho budou mít.”
První otázka se přímo nabízí:
1) Překvapuje Vás, že oba citáty pocházejí od stejného autora, nebo v nich žádnou disharmonii neslyšíte?
K této otázce bychom se rádi vrátili někdy později.
Druhá otázka je jenom na Vás. Pozorně si přečtěte úvodní citát a vzpomeňte si na ty, o nichž jste četli, slyšeli, nebo na něž si vzpomínáte, a kteří byli hodně nešťastní v soukromém nebo veřejném životě.
2) Myslíte, že měl Adam Smith pravdu?
20/05/2008 v 4:04 pm
Dobrý den, ano je to tak. Jir.
21/05/2008 v 10:28 am
Ano, v první moment překvapuje.
Po chvíli přemýšlení se mi zdá, že ty dvě myšlenky v rozporu být nemusí. V obou případech se jedná o interakce lidí. Pokud se opakují, začínají se tvořit vztahy. Štěstí či neštěstí (tedy nikoli okamžitý stav, ale trvalejší pocit) také vyvěrá ze vztahů. V rodině, v práci, v politické straně…
V obou případech je důležité najít to, co ten druhý chápe jako výhodu a to nabízet. Peníze za oběd, pozornost, službu/pomoc, úctu a něhu za (individuálně - chování partnera ke mně - výhoda pro mě), řešení potřeb/problémů veřejnosti, nebo části veřejnosti za loajalitu, obdiv, pocit spokojenosti, moci,…štěstí.
Asi je třeba mít přitom jasno ve svých hodnotách. Nemůže mi přinést štěstí, když nabízím a poskytuji něco, s čím mám morální problém.
Teprve zklidnění člověku umožní hlouběji prožít pocit štěstí, uvědomit se z čeho se vytvořil, kdo za tím je, a jaké moje potřeby/touhy/přání uspokojil a možná se zamyslet i nad tím, proč.
Nešťastní lidé vnucují jiným guláš, když oni chtějí svíčkovou, partnerovi materiální věci, když on chce lásku, veřejnosti řešení vlastních problémů.
19/02/2009 v 9:15 pm
Nevím, jestli se to dá takhle obecně říct. Myslím si, že neštěstí v osobním životě může mít spoustu různých příčin od úmrtí blízké osoby až po chemickou disbalanci, kdy je člověk nešťastný jen proto, že mu chybí nějaký vitamín nebo jiná látka.
Co si myslím, že je důležité, aby si člověk často uvědomoval, že je šťastný. Bohužel taky vnímám tlak společnosti na neustálý “kariérní posun”, člověk je považován za hlupáka, že je spokojen s platem, který bere, pozicí, na které je, vždyť přece tamhle a tamhle by měl víc… Myslím, že ke štěstí pro začátek stačí takové rádce neposlouchat a místo honby za lepším místem a více penězi přemýšlet, jak si zpříjemnit víkend. Skoro vždycky se najde místo, kde by člověk mohl brát víc, ale opravdu má smysl se tím zabývat?