Pozor, jedna důchodkyně může zdražit peníze pro nás všechny
Nejnovější údaje o vývoji inflace. Jak důležité je to číslo! Kdekdo na ně čeká. Chce ho znát centrální banka, když rozhoduje zda a jak změní cenu peněz. Ovlivní, jak velké úroky budete platit za úvěr.
Co inflaci ovlivňuje? Ceny surovin, produktivita, dovozy, vývozy a spousta dalších důležitých skutečností a okolností.
Umíte si představit, že s tímto důležitým údajem může zamávat zapomnětlivost jedné jediné staré důchodkyně? Vědět, jak se to může stát, může být i pro Vás důležité.
Inspirace z ANIMA Klubu
V minulém článku jsme si pohráli s fiktivním výzkumem škodlivosti ruské rulety a ukázali na něm jednu z příčin, proč mohou být údaje získané výběrovým šetřením naprosto zavádějící.
Od té doby se sešel ANIMA Klub a jeho členové dali k lepšímu několik brilantních příkladů na uvedené téma, a to z reálného života. Tento článek je inspirován jedním z nich. Dali jsme mu formu příběhu a pro větší názornost ho přenesli na naše území. Chcete-li, můžete si v něm jméno Vondráčková nahradit cizokrajným jménem podle vlastního výběru.
Jak se měří inflace
Pro odhad inflace je důležité vědět, zda je dráž nebo levněji. Jak to změřit? Máte-li čas, kliknutím zde se můžete přenést na stránky ČSÚ, kde se dozvíte více a hlavně uvidíte kolik práce a péče je tomu věnováno. Ostatní mohou vzít za vděk naším zjednodušeným vysvětlením.
Při výpočtu inflace se pracuje s tak zvaným spotřebním košem, tj. pevně stanoveným seznamem zboží a služeb, který by měl rozumným způsobem reprezentovat, co si tak lidé kupují. Náš současný spotřební koš si můžete prohlédnout, když kliknete zde.
U každé z jeho položek je stanoveno, jak moc se projeví na míře inflace. Litr mléka zdražili o korunu, litr benzínu naopak o korunu zlevnili. Je dráž nebo levněji? Nebo: jak moc se do inflace promítne zdražení kremací?
Pro náš příběh je důležitá otázka: Jak zjistit aktuální cenu u všech položek uvedených ve spotřebním koši? Například u položky
01.124.14 JÁTROVÁ PAŠTIKA?
Je mnoho druhů játrových paštik, které se liší cenou. Je proto nutné zafixovat jeden druh. Ale i u něj se cena liší prodejnu od prodejny. Je tedy vybrán vzorek několika prodejen a výpočet inflace se provádí na základě cen v těchto pevně vybraných prodejnách.
Už máme představu, jak to funguje - a to ve většině zemí. V určený den vyrazí statističtí pěšáci a zjistí ceny položek ze spotřebního koše v těch pevně určených prodejnách, v autosalonech, v autobazarech, u pevně stanovených čerpadel, v zubních ordinacích, v pohřebních ústavech, atd. Zjištěné ceny se dosadí do vzorce (resp. napíší do spreadsheetu) a z něho vypadne údaj, klíčový pro stanovení míry inflace.
Představte si, že se k takové skupině statistických pěšáků připojíte. Přicházíte k samoobsluze, kde se ceny pravidelně odečítají, chcete vstoupit dovnitř, ale oni mají zavřeno! Na dveřích je omluvný plakát, který říká, že je zavřeno z technických důvodů.
Na jeviště vstupuje stará Vondráčková
Co se stalo? Důchodkyně Vondráčková, která bydlí v bytě nad samoobsluhou, předevčírem odjížděla na týden na návštěvu k dceři. Když se vypravovala, zdržel ji nečekaný telefonát a snad proto zapomněla vypnout přívod vody k automatické pračce. Jako na potvoru pozdě večer u pračky praskla zteřelá hadice a celou noc se z ní proudem hrnula voda. Ráno bylo v prodejně po kolena vody, velká část zboží zničená.
Co teď udělá naše statistiká pěchota? Přejde do prodejny o několik bloků dál a ceny odečte tam. Nic jiného jí nezbývá, národ a jeho centrální banka dost dobře nemůže zůstat bez údaje o inflaci “z důvodu vyplavení prodejny”.
Jenomže v té druhé prodejně je o něco větší komfort, ale také vyšší ceny. To způsobí zvýšení údaje o inflaci. Zvýšení, jež není vyvoláno vývojem v národním hospodářství, ale prostě tím, že se údaje o cenách načetly v dražší prodejně než minulý měsíc.
V ideálním případě o tom naše statistická pěchota pošle zprávu směrem nahoru, takže aspoň centrální bankéři se dovědí, že údaj o inflaci mají tentokrát brát s větší rezervou než obvykle. V méně ideálním případě si to pěšáci nechají pro sebe a v tom nejhorším případě právě to zvýšení inflace způsobené starou Vondráčkovou vychýlí jazýček při rozhodování o úrokových sazbách.
Náš příběh má reálný základ. Takové věci se občas skutečně stávají. V nějaké zemi stoupne inflace, tři měsíce se drží na vyšší úrovni a po třech měsících se vrátí na původní úroveň. Studenti na ekonomických školách si na tom mohou tříbit intelekt a ve svých diplomových pracích hledat kombinaci ekonomických faktorů, které se na tom podepsaly. Jen ti největší zasvěcenci vědí, že hlavním důvodem byla tříměsíční rekonstrukce jistého supermarketu.
Připlouvá žralok Vondráček
Rozlučme se teď se starou paní Vondráčkovou (snad jí pojišťovna škodu zaplatí) a věnujme pozornost finančnímu žralokovi, multimiliardáři Vondráčkovi. Nejsou s důchodkyní Vondráčkovou příbuzní, shoda jmen je náhodná.
Jako majitel rozsáhlého hospodářského impéria je pan Vondráček velmi zvědavý na každou úpravu úrokových sazeb, kterou centrální banka provede. Do jeho obchodů se promítá v řádu miliónů či desítek miliónů.
Není divu, že se snaží mít co nejčerstvější informace. Ještě lepší by bylo rozhodování centrální banky nějak ovlivnit. Co kdyby to zkusil takhle: zjistí, ve kterých obchodech statističtí pěšáci ceny zjišťují, a pak se pokusí cenami tajně pohybovat ve směru, který potřebuje.
Má dost schopné lidi, aby to s majiteli či vedoucími prodejen dokázali diskrétně zařídit: “Chápejte, jde o sázku, takový miliardářský rozmar. Nikdo se to nesmí dozvědět. Vždycky na pár dní přeceníte některé zboží. Případný ušlý zisk Vám samozřejmě budeme bohatě kompenzovat …”.
Když to vyjde, bude mít pan Vondráček možnost vychylovat střelku, na kterou se při rozhodování centrální bankéři dívají.
Nechce se věřit, že jsme první, koho to napadlo. Možná to už někde ve světě skrytě probíhá.
A co Vaše informace?
Co si z příkladu s inflací odnést?
Ukazuje, jak často se setkáváme s údaji pocházejícími z výběrových šetření, to znamená vypočtených na základě určitého obvykle velmi malého vzorku. S trochou nadsázky se dá říct, že skoro všechna data, která se k nám dostávají, mají takový charakter.
Míra inflace určitě patří do kategorie údajů, u nichž máme tendenci předpokládat, že vznikají na základě velmi rozsáhlého šetření. A chováme se k nim téměř s posvátnou úctou. Představa pěšáků navštěvujících několik málo obchodů proto může být užitečnou korekcí.
Žertík s ruskou ruletou, který jsme si dovolili v minulém článku, ilustroval, jak katastrofálně může výběrové šetření dopadnout, když je špatně navrženo a založeno na defektním uvažování.
Příklad, kterému jsme se věnovali tentokrát, je velmi praktický, týká se velmi solidně připraveného šetření a ukazuje, jak i tam může dojít ke zkreslení v průběhu shromažďování údajů.
Může Vás také povzbudit ke kritickému zamyšlení nad čísly, ze kterých v práci vycházíte. Odkud pocházejí? Kdo a jak je dal dohromady?
Péčí o kvalitní přísun informací, který je kritickým faktorem při řízení projektů, se budeme zabývat i 22. května v ANIMA Instruktáži “Projekty, kterým se odporuje”. Chcete-li se podívat, jak se na ni dostat, klikněte zde.